Chronické onemocnění ledvin
Pro chronické onemocnění ledvin (angl. chronic kidney disease, CKD) je typická pozvolná ztráta funkce ledvin v důsledku ledvinného onemocnění nebo při poškození struktury ledvin trvajícím déle jak tři měsíce.
Další názvy: chronická renální insuficience
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
K takovému poškození často dochází dlouhodobě a bez jakýchkoliv symptomů, které by nemocnému působily nějaké závažné obtíže. Chronické onemocnění ledvin se totiž obvykle začne projevovat až ve chvíli, kdy jsou ledviny již značně poškozené, a může skončit i transplantací.
Základní funkce ledvin
Základním úkolem ledvin je odstraňování přebytečné vody a odpadních látek, regulace krevního tlaku a zajištění rovnováhy mezi kyselinami, zásadami a minerály. Ledviny se podílejí i na tvorbě červených krvinek a na vstřebávání vitaminu D. Opravdu velmi vážný problém představuje poslední stádium tohoto onemocnění, kterým je úplné selhání ledvin, které může skončit i smrtí.
Proč ledviny selhávají
Existuje celá řada důvodů pro vznik chronického onemocnění ledvin. Ledvinové tkáně jsou nejčastěji devastovány neléčenou cukrovkou a vysokým krevním tlakem a také dědičnými či získanými ledvinovými a autoimunitními chorobami. Ke zhoršení situace významně přispívá obezita a kouření.
Procesy podílející se na poklesu funkce jsou například:
- diabetická nefropatie,
- chronická glomerulonefritida,
- chronická pyelonefritida,
- nekontrolovaný vysoký krevní tlak,
- nadměrné a dlouhodobé užívání léků proti bolesti.
Příznaky chronického onemocnění ledvin
První příznaky se objevují až době, kdy funkce ledvin začne klesat na 35 až 40 % své původní kapacity, bohužel však velmi často i mnohem později. Teprve tehdy člověk začne pozorovat, že se opravdu něco děje, což bývá teprve tehdy, když jsou ledviny již dost poškozeny.
Mezi nečastější symptomy patří:
- vysoký tlak,
- dušnost,
- únava,
- slabost,
- otoky nohou,
- zažívací problémy,
- průjmy,
- nevolnost,
- poruchy srdečního rytmu,
- anémie,
- častější močení (hlavně v noci),
- zvýšená žízeň,
- bledá kůže.
Vyšetření a diagnostika
Diagnostika chronického onemocnění ledvin se zakládá na vyšetření glomerulární filtrace (tzv. primární moči), albuminurie (množství albuminu vylučované močí) a na pomocných vyšetřeních, která jsou zaměřena na zjištění hlavní příčiny onemocnění a na odlišení chronického onemocnění ledvin od jejich akutního poškození. K tomu slouží vyšetření ultrazvukem, CT tomografie nebo magnetická rezonance.Tato vyšetření odhalí, zda se ledviny nezmenšily nebo zda nevykazují žádné závažné odchylky od normálu. Ke zcela přesné diagnóze pomůže především odběr vzorku ledvinné tkáně (biopsie).
Léčba
Léčebná opatření se odvíjejí od stupně poškození ledvin. Nejprve je nutno léčit základní onemocnění, která jsou hlavní příčinou vzniku onemocnění, aby se stav nezhoršoval. Jednou z primárních metod léčby je užívání antihypertenziv (léky proti vysokému tlaku).
Dalšími důležitými body terapie jsou:
- nízkobílkovinná dieta s eventuálním doplňováním ketoanalog esenciálních aminokyselin,
- léčba dyslipidémie, nejčastěji podáváním statinů,
- omezení příjmu soli a draslíku v potravě,
- diuretická terapie pomocí diuretik,
- léčba obezity,
- ukončení kouření,
- vyhýbání se nesteroidním antiflogistikům,
- kontrola hladiny kyseliny močové a případná korekce hyperurikémie,
- kontrola acidobazické rovnováhy a eventuální korekce metabolické acidózy,
- úprava poruch kalciofosfátového metabolismu,
- úprava anémie podáváním rekombinantního erythropoetinu.
Prevence
Jelikož k základním příčinám selhávání ledvin patří vysoký krevní tlak, cukrovka a případně i obezita, tak se opravdu vyplatí řešit je zavčas a dlouhodobě, neboť život s dialýzou není opravdu žádná legrace! Hlavní a tou nejdůležitější prevencí je zdravý životní styl, dostatek pohybu a pravidelný přiměřený přísun tekutin – protože ledviny zatěžuje nejen nedostatek, ale i přebytek vody a nárazové pití.
Autor: Lenka Klabochová
