Alergie na léky
Alergie na léky se vyznačuje různými projevy, v krajních případech může být pro člověka až životu nebezpečná. Nejčastěji se projevuje specifickým výsevem vyrážek na kůži.
Příznaky
Alergie na léky je ve své podstatě stav, ve kterém přehnaně lidský organismus reaguje na konkrétní podané látky obsažené v jistém druhu medikamentu. Podobně jako u jiných forem alergií jde o rychle nastupující reakci specifického antigenu s protilátkou. Výsledkem jsou pak různé zdravotní obtíže počínaje nejběžnější kožní nemocí tzv. kopřivkou a konče pocitem ztíženého dýchání. Alergické projevy se mohou dostavit buďto ihned po podání daného lékového přípravku anebo až po několika hodinách či dnech, kdy lék s účinnými látkami začne v těle plně působit. Alergie na léky je často mylně zaměňována se stavem, jenž standardně vyplývá z užívání nadměrného množství léčiv. Přičítat to lze také nežádoucím účinkům léků.
Ženy mají větší sklony k alergickým reakcím, neboť se v jejich tělech odehrávají četné hormonální pochody. Alergie na léky se u této skupiny může dostavit zhruba mezi 20 až 50 rokem života. Bezpochyby velkou roli zde hraje také dědičnost. Na lékovou alergii mají dozajista vliv i látky, které jsou v léku obsaženy. Reakci vyvolá též povětšinou opakované podání jednoho druhu léku. Alergické projevy se mohou dostavit rovněž z důvodů podání nevhodné kombinace léků či jeho způsobu aplikace.
Jedinci bývají především alergičtí právě na beta-laktamová antibiotika. Do této skupiny patří penicilín a podobné léčivé přípravky. Ačkoliv penicilín pro svou vysokou účinnost a nízkou toxicitu se pokládá za vhodnou volbu léků, přesto může u některých osob vyvolat alergii. Tento stav se projevuje ve většině případů vystouplou a zarudlou vyrážkou, popřípadě přidat se může také otok kůže či kopřivka. Vážnější stavy se projevují nejen zhoršeným dýcháním a zadýcháváním, ale i mnoha dalšími potížemi. Injekce penicilínu mohou u některých citlivějších osob vyvolat těžkou alergickou reakci, která se neobejde bez rychlé lékařské pomoci.
K alergickým lékům patří také sulfonamidová chemoterapeutika a medikamenty mající podobné chemické vlastnostmi. Samozřejmě jsou to i léčiva proti horečnatým stavům, léky potlačující epilepsii, místně znecitlivující přípravky, léky se zvýšenou koncentrací jódu.
Opomenout nelze ani alergické léky s účinnou látkou zvanou kyselina acetylsalicylová. V kamenných prodejnách a online lékárnách lze sehnat léky s touto složkou pod obchodním názvem Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin, Godasal a mnoho jiných léků, jež pomáhají optimálně potlačit zánětlivé stavy, snížit teplotu atd. Řeší také bolesti svalů, kloubů, zubů či menstruační bolesti. Do kategorie spadají i příbuzné léky jako Brufen, Ibalgin, Nurofen a Indometacin.
Má-li osoba podezření na lékovou alergii, neměla by to před svým ošetřujícím lékařem utajovat, ale tyto informace by mu měla neprodleně sdělit. Anebo daná osoba vyhledá patřičnou pomoc přímo u specialisty. Jedinec může navštívit buďto alergologa nebo imunologa. Uvedení odborníci po náležité skladbě vyšetření určí pacientovi přesnou diagnózu. Pacient prochází nejenom krevním testem, ale i kožním a expozičním testem.
Nejobvyklejší projevy lékové alergie
Po podání jisté dávky léků se může objevit reakce na kůži tzv. fixní lékový enantém. Ten se u alergika projeví obvykle do dvou hodin po podání léčiva. Tento projev má růžové zbarvení, může mít kulatou nebo oválnou podobu. Fixní lékový enantém se u člověka může vyrazit náhle kdekoliv na kůži. Tento stav může trvat někdy týdny, jindy zase měsíce. Je to vskutku individuální. Zasažená kůže ztmavne. Postupem času zmizí na kůži fixní lékový enantém.
Makulopapulární vyrážka je zkrátka výsev růžovo-načervenalých skvrn a současně pupínků, jejichž podoba velmi připomíná kožní projev spalniček. Tuto formu kožní nemoci doprovází nepříjemný svědivý pocit. Na kůži vznikají opravdu rozlehlé výsevy, jež jsou patrné už během několika dnů až týdnů po podání léku vyvolávající alergickou reakci.
Na těle se mohou objevit také velmi zarudlá místa, jež v převážné většině tvoří puchýře. Jde o tzv. toxickou epidermální nekrolýzu. Při tomto projevu se začíná pokožka odlupovat. Na kůži jsou patrné škrábance neboli oděrky. Těm se odborně říká exkoriace. Tato alergie má negativní vliv na oční spojivky a sliznici. Pokud jsou velmi zasaženy horní cesty dýchací, (popřípadě dolní cesty dýchací), může být pro člověka tento stav životu nebezpečný. V těchto případech zmíněné projevy propukají zhruba do dvaceti čtyř hodin po užití medikamentů vyvolávající alergickou reakci.
Angioneurotický edém je jisté kožní onemocnění, která však zasahuje nejen hluboké vrstvy kůže, ale i podkožní tkáň či sliznici. Většinou postihuje různá místa v organismu. Toto onemocnění se vyznačuje ohraničenými ložisky s otokem. Tento stav je výsledkem nadměrného uvolňování určitých chemických látek obsažených v léčivu.
Léková alergie se může u některých jedinců projevit také v podobě ekzematózní kůží. Jde o ekzematózní onemocnění, které je poměrně zjevné v oblasti kolen a loktů.
Mezi další příznaky se řadí také akutní dermatóza, která se nevyhýbá dětem ani dospělým. Jde o reakci, která se zpočátku projevuje výsevem jemných červených pupínků, jenž mění během několika hodin svoji velikost a podobu. Alergik zřetelně pociťuje, že není ve své kůži. Obtíže u něj přetrvávají několik dní a zcela pak vymizí do třech týdnů. Bohužel u některých jedinců se chorobné změny kůže mohou opět vrátit.
Fytotoxická a fotosenzitivní reakce vzniká také po požití léků. Ovšem první zmíněný stav je způsoben zvýšenou citlivostí pokožky vůči ultrafialovému záření závislý ve velké míře na podání látek obsažených v léčivu. Fotosenzitivní reakce je ve skutečnosti stav, kdy slunce působí na kůži toxicky.
Člověka mohou potrápit velmi vzácně i nekrotické změny na kůži. Může jít přitom jak o lehčí formy, tak i o těžší stavy. Uvedené komplikace vznikají v důsledku perorálního podání některého z léků.
Léky a jejich vedlejší účinky
Léková reakce se vyskytuje ve čtyřech základních formách:
- Léková intolerance – někteří jedinci mají opravu nízký práh citlivosti na běžný farmakologický účinek medikamentu
- Léková idiosynkrazie – nepředvídatelný stav, který vznikl po prvním užití léku. Tento projev nastává za výjimečných okolností, kdy tělo prudce reaguje na podané léčivo.
- Léková alergie – jde o přehnanou reakci daného organismu na podanou látku obsaženou v léčivu
- Pseudoalergická reakce – jde o stav připomínající alergickou reakci, nicméně má neimunologický charakter
Projevy celkové lékové alergie
Prakticky se mohou vyskytnout různé alergie imunologické povahy. V některých případech se tyto stavy mohou navzájem kombinovat. Jeden lék nebo například i léková skupina může způsobit těžší formy alergii s několika různými projevy. Vznikají také situace, kdy osoba je citlivá pouze na jistou složku v medikamentu, jako jsou například stabilizátory, barviva, chuťová korigencia, konzervační prostředky atd.
Rozdělení alergických reakcí
- První typ alergie se týká reakce na častou přecitlivělost, která je standardně zprostředkována IgE protilátkami. Ke klinickým projevům se řadí nejenom kopřivka a angioedém, ale i bronchospasmus či anafylaxe. Tento stav způsobit může penicilin, lokální anestetikum, barbiturát, gentamycin, ACTH, latex, inzulin aj. Reakci mohou vyvolat také opiáty nebo salicyláty.
- Cytotoxická reakce je druhý typ, který zprostředkovávají dvě základní protilátky (imunoglobulin G a M).
- Třetí typ je imunokomplexová reakce, která je v praxi založena na produkci protilátek v podobě imunoglobulinu s antigenem.
- Poslední typ je pak buněčná imunopatologická reakce.
Prvotní příčiny vzniku reakcí
Alergická reakce může vzniknout buďto na neimunologickém anebo imunologickém podkladu. Nejdůležitější cílem imunitního systému je optimální obrana lidského organismus před různými škodlivými látkami. To se děje prostřednictvím průhledných bílých krvinek. Na řádném fungování IS se podílí také protilátky a žírné buňky. Někdy imunitní systém jedince se může chovat neadekvátně vůči některým léčivům. Odezva na sebe nenechá dlouho čekat. Vznikají tak různé projevy od drobných skvrnek až po edém. Ty jsou doprovázeny dalšími nežádoucími potížemi jako bolestí žaludku, průjmem a zvracením.
Rozpoznání alergie
Při stanovení diagnózy je nutné provést velmi důslednou anamnézu pacienta. Od ní se pak v reálu odvíjí další vyšetřovací metody, k nimž patří laboratorní vyšetření, kožní a expoziční test. Na základě těchto postupů se zjistí konkrétní lék vyvolávající reakci a nahradí se bezpečnější alternativou. Někdy je možné po vysazení některého z medikamentů stanovit i příčinu.
Léčba a prevence
V tento moment lékař poučí pacienta o jeho stavu a vystaví mu kartičku, jenž informuje o lékové alergii. Následně dochází k vysazení léků podporující alergickou reakci. Pacient se musí také vyvarovat stravě obsahující daný alergen. Alergik dostane předpis na antihistaminikum. Doposud za nejúčinnější je považován lék s bisulepinem zvaný Dithiaden. Toto léčivo si lze vyzvednout v lékárně pouze na předpis a podává se při akutních alergiích, jako je například kopřivka, ekzém či svědivá vyrážka na kůži. Tomuto přípravku jsou zvláště připisovány vedlejší účinky, mezi něž patří ospalost a útlum činnosti organismu. Bohužel tento lék není vhodný pro kojící a těhotné ženy. Dithiaden existuje ve formě tablet a injekčního roztoku. První varianta je balena po dvaceti kusech. Jedna tableta obsahuje dva miligramy bisulepinu. Balení Dithiaden Inj disponuje deseti ampulkami po dvou mililitrech. Každý roztok obsahuje jeden miligram této účinné látky.
Z léků se doporučují také přípravky s prodlouženým účinkem (Cetirizin, Desloratadin, Levocetirizin, Loratadin). Tyto jmenované medikamenty se podávají perorálně. Skvělé jsou glukokortikosteroidy a kortikoidy. Ty jsou na trhu k mání v podobě mastí, tablet, roztoků, inhalátorů, nosních sprejů a gelů. Některé jsou volně prodejné, jiné se dají obstarat výhradně na lékařský předpis. Znamenitý účinek má úlevový lék rozšiřující průdušky Bronchodilatancia. Na kůži se zase aplikují léky Difenhydramin a Fenistil. Jde o gely, které vynikají protialergickým a protisvědivým účinkem.
V rámci prevence by se měl člověk vyvarovat podání nepotřebných léků. Jestliže některý z pacientů měl v minulosti už zkušenosti s lékovou alergií, potom by se měl danému typu léku obloukem vyhýbat. Takový člověk by měl vždy při sobě nosit krabičku první pomoci.
Autor: symptomy.cz