Achalázie jícnu
Achalázie (achalasia) je relativně vzácné onemocnění jícnu. Dochází při něm k poruše motility (hybnosti) jícnu.
Latinsky: achalasia
Další názvy: Achalazie kardie
Příznaky
Očkování
Týká se části těla
Diagnóza
Achalázií jsou postiženi častěji muži než ženy a může vzniknout v jakémkoliv věku. Podkladem pro vznik achalázie je špatná funkce nervové pleteně jícnu s následující degenerací jícnového svalstva. Ta se projevuje absencí rytmického stahování celého jícnu a nedostatečným uvolňováním svalu v dolní části jícnu, tzv. dolního jícnového svěrače, kde se nachází přechod jícnu do žaludku. Jícen tak není schopen přenášet sousto do žaludku.
Příčiny vzniku
Příčiny nejsou tak zcela neznámé. Např. známou příčinou je to, že z nějakého důvodu začnou mizet nervové gangliové buňky ve stěně jícnu a svěrače, a proto svalové buňky přestanou být inervovány a přestanou fungovat, a tím pádem nastanou potíže uvedené výše. Někdy se achalázie může vyskytnout také společně s dalšími autoimunitnímí poruchami, jako je např. Chagasova nemoc, což je stav podobný achalázii.
Příznaky Achalázie
Hlavním příznakem jsou potíže s polykáním pevné stravy i tekutin. Mezi další příznaky patří bolesti na hrudi především po jídle (jídlo se hromadí v jícnu a nepostupuje dále), návrat obsahu jícnu do úst (regurgitace) a noční kašel. Obtíže nastávají pomalu a postupně se zhoršují. Může jít o mnoho měsíců i let. Regurgitace nestrávené potravy v noci může přivodit vdechnutí obsahu do plic a následný zánět plic. Dalším příznakem může být také úbytek na váze, který není většinou moc velký, ale jestliže je výraznější, pak je důležité myslet i na uzavření jícnu na podkladě nádoru především u starších lidí. Infekce dolních cest dýchacích, jako jsou opakované zápaly plic a záněty průdušek jsou také významnou příčinou vzniku achalázie. To je způsobeno častým vtékáním hromadící se potravy do dýchacích cest.
Diagnostika a vyšetření
Na základě stížností pacienta na špatné polykání tuhé stravy a na další výše uvedené příznaky zjistí lékař podezření na onemocnění achalázií. Aby se toto podezření potvrdilo, musí pacient podstoupit některá vyšetření. Zcela jistě mu bude provedena gastroskopie (zavedení optického kabelu z úst a hltanu do jícnu). Dále mu může být provedena tzv. RTG pasáž jícnu, kdy pacient vypije kontrastní látku a rentgenem se pak zjistí jeho polykací činnost. Jestliže se kontrastní látka v jícnu hromadí a neodtéká, tak je podezření potvrzeno. Posledním vyšetřením je tzv. jícnová manometrie, při níž se do jícnu zasune tenká sonda měřící tlak v jednotlivých částech jícnu. Jestliže se při polknutí objeví zvýšení tlaku v dolním jícnovém svěrači, pak je diagnóza achalázie již zcela jistá.
Léčba
Nemocnému se často doporučuje jíst méně tuhou stravu, nejlépe kašovitou a jídlo důkladně zapíjet. Při léčbě se používají léky, které napomáhají relaxaci svalů jícnového svěrače. Lze také provést chirurgickou myotonii, což je chirurgické naříznutí dolního svěrače, čímž se bariéra odstraní. Po tomto výkonu pak následuje fundoplikace (úprava vyústění jícnu do žaludku), neboť naříznutý svěrač netěsní a žaludeční šťáva by se jím mohla vracet zpět do jícnu. Tím by mohlo docházek ke známému pálení žáhy.
Moderní variantou chirurgické myotonie je perorální endoskopická myotonie (POEM), při které se dolní svěrač během endoskopického zákroku protne. Avšak tento výkon se provádí pouze na specializovaných endoskopických pracovištích, protože je velmi náročný. Dále je možné aplikovat botulotoxin do dolního svěrače. Botulotoxin uvolní svaly a tím pádem také svěrač, ale efekt této léčby nebývá bohužel dlouhodobý. U této léčby je hlavním cílem snížit napětí dolního svěrače, a tím také neprůchodnosti jícnu v této oblasti. V počátečních fázích nemoci se dá vyzkoušet medikamentózní léčba, např. blokátory vápníkových kanálů (nifedipin) anebo nitráty (nitroglycerin). Ale ve většině případů se provádí tzv. pneumatická dilatace, kdy se průsvit jícnu roztáhne nafouknutím speciálního balónku, který se endoskopicky zavede do místa přechodu jícnu do žaludku. Tento zákrok je bolestivý a předpokládá se, že se natrhne část svalstva dolního svěrače. Většinou je třeba tento výkon 3 až 4x ročně opakovat.
Prevence
Prevence není možná. Jestliže ale člověk začne mít jakékoliv polykací potíže, měl by zajít za lékařem. Mohlo by se totiž jednat o jiné onemocnění, než je achalázie. Tím by mohla být i rakovina jícnu. Zvětšující se nádor by mohl dutinu jícnu utlačovat a přivodit tak podobné příznaky. Nemocný s achalázií by měl být kromě léčby pravidelně kontrolován endoskopem, aby se eventuální rakovina jícnu mohla vyloučit.
Autor: Lenka Klabochová
