Metody operace šedého zákalu
Pod pojmem šedý zákal (katarakta) se skrývá typicky běžné onemocnění, které postihuje často starší věkovou generaci. Nelze však fakticky říci, že by se tato choroba zcela vyhýbala mladým lidem. Například určitá forma šedého zákalu může být diagnostikována i u dětí po narození. V odborných kruzích se šedý zákal nazývá katarakta. Tento výraz pochází z řeckého slůvka kataraktes. V latině se lze zase setkat s obratem cataracta, což je ve volném překladu vodopád.
Šedý zákal je ve skutečnosti určitý stav, při kterém dochází ke snížení průhlednosti oční čočky. Základní projevy se začínají projevovat pozvolna. Doba, po kterou probíhají změny v oční čočce, se do značné míry odlišují. U některých pacientů probíhá tento proces týdny až měsíce, u jiných zase roky. V konečném důsledku se čočka zakalí a člověk díky tomu vidí rozostřeně. Pokud svůj zrak zaměří na předměty v dálce, vidí velmi zamlženě, někdy i dvojitě. Při slunečném počasí je člověk s šedým zákal dosti často nepříjemně oslněn. Tento problém může mít i při nočním řízení vozidla. Oko postižené šedým zákalem nemá správnou barevnou sytost a vyniká jinou intenzitou. Mnohdy v pokročilejších stádiích rozeznává člověk pak už jenom tmu a světlo, což ho omezuje v nespočtu denních aktivit.
Šedý zákal u dětí
Šedý zákal se u dětí pečlivě monitoruje. Dle statistik tímto typem onemocnění trpí zhruba jedno dítko z deseti tisíc novorozenců. V tomto případě jde o vrozený šedý zákal, jehož příčina tkví v tom, že matka během prvních týdnů těhotenství prodělá nejčastěji virovou infekci. Může jít přitom o zcela triviální nemoci, kterých si nastávající matka nemusí ani povšimnout. Vrozenou kataraktu může způsobit jakákoliv porucha vývoje čočky, rosolovité a průhledné tkáně zvané sklivce. Tato vývojová anomálie se projevuje celkovým menším rozměrem oka. Také dědičnost významně podporuje rozvoj této oční vady.
V očním lékařství se lze setkat s termínem získaná katarakta, což je stav, který se u dítěte objevuje v různém časovém intervalu ale až po narození. Propuknutí této formy zákalu má několik příčin. Za prvé způsobit ji mohou nemoci, jako je například vrozená porucha metabolismu sacharidů (galaktosemie), úplavice cukrová (diabetes mellitus), porucha metabolismu aminokyselin (homocystinurie), atopický ekzém (atopická dermatitida), primárně degenerativní, geneticky podmíněná a progresivní porucha kosterních svalů (myotonická dystrofie). Za druhé rozpoutat reakci kataraktu může některý ze syndromů. Zpravidla jde o syndrom periodické horečky nebo genetickou poruchu dvacátého prvního chromozomu. Na vznik získaného zákalu se může podílet i jiné oční onemocnění. V tomto případě se jedná o nitrooční záněty. Špatné vidění u dětí mohou způsobit nejrůznější úrazy oka. Ke spouštěčům šedého zákalu se řadí i dlouhodobé užívání medikamentů.
U dětí je velmi důležité podchytit zákal hned v zárodku. Tím se výrazně sníží riziko vážnějších problémů vidění. Obvykle se po narození dítěte provádí screeningy a pravidelné preventivní prohlídky. Už první vyšetření prodělá dítě pár dnů po narození. Následně ho čeká opakované vyšetření za další týdny a měsíce. Lékaři si všímají pohybu a vzhledu oka, při sebemenším podezření posílají malého pacienta ke specialistovi. Ten dětské oko náležitě vyšetří za pomocí oftalmoskopu. Než se tak stane, lékař do vyšetřovaného oka nejprve nakape speciální kapky. Touto metodou se dá jednoduše zjistit, stav optického média oka. Zda se v něm nenachází patologické změny. Pokud je výsledek pozitivní, pak se přistupuje k samotné léčbě.
Že se něco děje se zrakem dítětem mohou rodiče odhalit již varovnými signály. Dítě kmitá očima nebo šilhá.
Disponuje-li dítě opravdu nízkou formou zákalu, jenž nezasahuje do vývoje smyslového orgánu. Za těchto okolností se přistupuje ke konzervativní léčbě, ale v opačném případě je nutný chirurgický zákrok. Ten se nyní provádí zhruba do osmého týdne života dítěte. Operační zákroky se u dětských pacientů uskutečňují v celkové anestezii a četně se odlišují od technik prováděných u dospělých jedinců. Co je nutné zdůraznit, tak že od jednoho roku dítěte už lékaři přistupují k implantaci čočky. U mladších jedinců se k tomuto kroku uchylují oftalmochirurgové pouze v opodstatněných případech. Je velmi častou příčinou problému určit přesně hodnotu nitrooční čočky. Lékaři musí počítat s tím, že dítě rychle roste a vyvíjí se samozřejmě i jeho zrak. Tím pádem u něj může dojít k navýšení dioptrií. Operatéři se musí potýkat s dalšími problémy. Do určitého věku dítěte se praktikuje šití drobných operačních ranek. Lékaři při své práci využívají i přední vitrektomii.
Operační postup u dětských pacientů je velmi obdobný jako u všech zákroků probíhající u dospělých. Na začátku provede oční chirurg malý řez na okraji rohovky. Dále si potřebnými nástroji otevře přední část čočkového pouzdra a následně odstraní nástrojem velmi opatrně zakalenou čočku. V některých případech ještě přistupuje lékař k preventivnímu kroku tím, že odstraní část sklivce. Pokud to situace dovolí, lékař pokračuje v operaci. Na dané místo v oku se implantuje umělá čočka. Nakonec lékař přistoupí k šití rohovky.
V případech, kdy se nedá v rámci operace šedého zákalu použít nitrooční čočka, řeší se to později buďto aplikací kontaktní čočky nebo speciálními brýlemi. Pokrok v očním lékařství jde neustále kupředu, a proto se u dětských pacientů může dnes již aplikovat nová generace čoček takzvané multifokální. S těmi děti budou dobře vidět jak na dálku, tak i do blízka. Ovšem tento typ čočky není zrovna nejlevnější záležitostí.
Po operaci se tak u malého pacienta mohou objevit komplikace. Jedním z takových je i druhotný šedý zákal. Ten způsobují bílkovinné usazeniny, jež se tvoří v zadním pouzdře čočky. Dítě má přechodné zamlžené vidění a sníženou zrakovou ostrost. Tento problém odstraňují oční lékaři za pomocí laseru. Další vzniklá obtíž je spojena se zvýšením nitroočního tlaku. Tento problém může mít přechodný nebo trvalý ráz. V oční medicíně se přistupuje k jeho léčbě účinnými léky. Ty mají za následek snížení nitroočního tlaku. V pooperační fázi se mohou vyskytnout zánětlivé změny, které se léčí vhodnými preparáty.
Těsně po operaci zůstává dítě pár dní v nemocnici. Tady na něj dohlíží lékaři i ostatní zdravotnický personál. Pokud jde vše jak má, tak je dítě propuštěno do domácího léčení. První týdny musí rodiče dodržovat u dítěte přesně stanovenou indikaci kortikosteroidů a očních kapek. Pravidelně s dítětem musí chodit na kontroly k očnímu lékaři. Zde se dítě podrobuje celkovému vyšetření. Rodiče se také zapojují do speciálního rozcvičování operovaného oka dítěte. K lepšímu výsledku přispívá také nošení brýlí či neprůhledné okluzní kontaktní čočky.
Rodiče dětí se měli připravit na komplikovaný a zdlouhavý léčebný proces. Personál jednotlivých klinik jim bude dozajista oporou. Například oční lékaři jim vysvětlí veškeré procedury, seznámí je s pooperační péčí. I přes veškerá rizika se podaří u nespočtů dětských pacientů dosáhnout velmi uspokojující zrakové ostrosti. Tyto děti se mohou bez ostychu zařadit do běžného života.
Katarakta u dospělých
Šedý zákal u dospělých osob propuká zhruba po šedesátce, u některých jedinců se projeví dokonce mnohem později. Dle odborníků to bývá někdy kolem osmdesátky. U lidí se vyskytuje mnohdy tzv. presenilní katarakta, což je určité stádium šedého zákalu, jenž vzniká v důsledku rozvoje nějaké systémové nemoci, jako je například diabetes. V menším měřítku má atopická dermatitida také vliv na rozvoj šedého zákalu. Co se děje v oku? V okrajové části čočky vznikají zakulacené zákaly s miniaturními tečkami nebo skvrnkami. Tyto procesy začínají již v období dospívání. Tento jev je patrný u lidí do padesáti let.
Zato katarakta senilní je forma šedého zákalu vyskytující se u populace nad padesát let. Tento stupeň nemoci lze označit jako prostý zákal, který vzniká v souvislosti s přirozenými procesy stárnutí oka.
Šedý zákal (katarakta) nelze vyléčit léky ani žádnými očními kapky. Tato nemoc nezmizí po nasazení dioptrických brýlí. Bohužel zatím na ni existují konzervativní metody léčby. Jedinou možností jak kataraktu vyléčit, je provedení adekvátního chirurgického zákroku. V česku dle odhadů podstoupí operací šedého zákalu ročně kolem osmdesáti tisíc pacientů, přičemž počet provedených zákroků neustále roste. Za tento narůstající trend stojí i nezdravý životní styl. Lidé se pravidelně přejídají, kouří denně šestnáct a více cigaret. Mezi nimi se najdou i tací, kteří své oči dostatečně nechrání ochrannými pomůckami. Toto jejich chování není vůbec zodpovědné a může vyústit až ke zhoršenému vidění. V praxi vzniklé katarakty pak musí oftalmologové řešit operativní cestou. Úspěšnost těchto operací je velká. Tyto zákroky provádí dnes již standardně nemocnice, tak i soukromé oční kliniky. V obou případech tyto zařízení disponují prvotřídním personálem, taktéž i moderním vybavením. Šedý zákal je na těchto pracovištích řešen za pomocí buďto ultrazvuku anebo laseru.
Oční chirurg než přistoupí k plánování operativního zákroku, provede u pacienta detailní vyšetření spolu s anamnézou. V tento den by pacient neměl řídit automobil. Lékař se pacienta bude dotazovat zejména na oční vady, veškeré nemoci objevující se v rodině. Zajímat se bude o to, zda pacient nebo jeho blízký netrpí cukrovkou, vysokým krevním tlakem či alergiemi. Lékař svoji pozornost upře také na možné užívání léčivých preparátů. Následně se pacient podrobí změření dioptrických hodnot a vyzkouší si jednoduchou četbu s brýlemi i bez nich. Na řadu přichází přístroj zvaný autorefraktometr, díky němu lékař zjistí optickou mohutnost a hodnotu korekce dioptrií. Z tohoto testu se také určí intenzita nitroočního tlaku. Tato metoda nevyžaduje rozkapávání oka. Vyšetření dále pokračuje biometrií oka. Touto metodou se zase proměří v oku optická mohutnost umělé nitrooční čočky. Mezi další vyšetřované techniky se řadí ultrazvukové vyšetření oka a vyšetření na přístroji pentacamu. První zmíněná technika se používá a to v případě že šedý zákal je v pokročilejší fázi a nedaří se zakalenou čočku proměřit. Druhou technikou se analyzuje přední komora oko, zakřivení a tvar rohovky atd. V neposlední řadě se v rámci vstupního vyšetření také přistupuje k důležité prohlídce za pomocí rozkapání oka. Touto metodou lze ihned odhalit poškození vnitřní vrstvy oka, případně krvácivost či makulární degeneraci oka. Na základě těchto všech zjištěných výsledků oční lékař přistoupí ke stanovení nejvhodnějšího výběru operativní techniky.
Pár dní před samotným zákrokem si musí pacient zajít za svým praktickým lékařem, který mu provede předoperační vyšetření a nakonec mu vydá lékařskou zprávu. V ní stojí, zda je daný pacient schopen operace či nikoliv. Zpráva od obvodního lékaře by neměla být starší než čtrnáct dní.
Bývá obvyklé v rámci ambulantního zákroku, že si pacient den předem podle předepsané indikace kape do oka speciální kapky. Ty lze jednoduše vyzvednout v lékárně na recept. V naplánovaný den přijde v přesně dohodnutou dobu pacient na recepci konkrétního oddělení. Zde si jej převezme sestřička, která mu v několika málo minutách vytvoří zdravotní dokumentaci. Poté pacienta odvede do předem připravené místnosti. Jde o ambulantní pokoj navazující přímo na operační sál. Zde se pacient převleče do sterilního svršku a své osobní věci přendá do skřínky, jež po celou dobu operace zůstává uzamčena. Sestra nasměruje pacienta na křeslo a zde mu nakape antibiotické kapky do oční. Ty optimálně desinfikují a znecitliví oko. Navíc tento přípravek dokáže rozšířit zornice, což je pro operaci žádoucí. Pacient je pak personálem odveden na operační sál a dle pokynů se položí na operační stůl. Měl by si udělat co největší pohodlí. V tom mu může pomoci i personál okolo, který jej správně na stole nepolohuje. Od příchodu na recepci až k tomuto kroku může uběhnout několik málo hodin.
Nejprve personál operačního sálu zdezinfikuje roztokem okolí operovaného oka, součástí této fáze je i irigace spojivkového vaku speciální dezinfekcí. Nakonec se na tvář rozprostře sterilní krycí rouška. Oční víčko se dostává do správné polohy za pomocí sterilního rozvěrače. Jde o jednouchou pomůcku, kterou lékaři zamezí mrkání operovaného oka. Na řadu přichází operační mikroskop. Když ostré světlo z mikroskopu dopadne do oka, cítí se pacient nepříjemně. To však trvá malou chvíli. Po celou dobu operace je oční chirurg ve spojení s pacientem. Ten zůstává za všech okolností klidný a přitom se řídí instrukcemi operatéra. Těsně před koncem zákroku dostává pacient na oko kompresní čtvercové krytí. Pak jej personál odvede zpět do ambulantní místnosti. Zde pacient dostane do ruky záznam o průběhu operace. Pak už nic mu nebrání, aby opustil oční oddělení v doprovodu rodinného příslušníka.
Jakmile přijde operovaná osoba domů, měla by se uvelebit na pohovku a dopřát si dostatek odpočinku. Dle pokynů očního lékaře se do oka kapou speciální pooperační kapky v určitém časovém intervalu. Druhý den čeká osobu kontrolní návštěva na očním oddělení. První dva týdny by se jedinec měl vyvarovat zvýšené úrovně fyzické aktivity. Léčba po operaci šedého zákalu se pohybuje okolo čtyř týdnů. Za tu dobu se rána v oku zahojí. Stabilního výsledku se člověk může dočkat až za několik dalších týdnů. Podle potřeby mu oční lékař předepíše optickou zdravotní pomůcku do dálky či blízka.
Po operaci se mohou u pacientů objevit i potíže, k nejtradičnějším patří záněty zadního i předního segmentu oka, dočasný nárůst hodnoty nitroočního tlaku, zbytková pooperační refrakce, částečná změna vedoucí ke zhoršení průhlednosti rohovky. V některých případech se u jedince dostavit mohou tyto jevy: extrémní slzí, podrážené oko, zhoršené vidění, bolest či pooperační hematom. Experti radí, aby člověk na nic nečekal a ihned navštívil očního lékaře.
Existují situace, kdy operatérovi nezbývá než nechat operované oko bez čočky. V tomto případě se nitrooční čočka do oka vloží mnohem později. Tomuto postupu odborníci říkají sekundární implantace.
Operaci šedého zákalu lze provést, jak již bylo dříve zmíněno prostřednictvím ultrazvuku. Tento zákrok zcela hradí zdravotní pojišťovna. Tato metoda umožňuje operatérovi provést nepatrný řez v rohovce a za pomoci ultrazvukového přístroje odstranit postiženou čočku. Stručně řečeno ultrazvukové záření dokáže bezpečně rozdrtit strukturu v oku. Poté se rozdrcené částečky odsají a implantuje se do oka umělá čočka. Tento typ operace trvá maximálně dvacet minut.
Mnohem častější jsou dnes již operace šedého zákalu prováděny za pomocí revoluční technologie. Tento zákrok si však musí pacient zaplatit sám. Tato špičkovaná metoda je přesnější, rychlejší a šetrnější. Na počátku operace systém tohoto nejpokrokovějšího přístroje zaměří s maximální přesností strukturu vnitřního oka. Operatér pak už jenom navolí na přístroji parametry a způsob (velikost řezu, kruhové otevření pouzdra čočky a rozmělňování zakalené čočky). Poté se do akce pouští femtosekundový laser. Na řadu přichází oční chirurg, jenž odsaje končenou podobu čočkové hmoty z oka. Poslední část operačního zákroku souvisí se zavedením nové čočky do oka.
Při operaci šedého zákalu lze využít metodu PRELEX. Jde o typ zákrok, při kterém jsou do oka implantovány vysoce kvalitní multifokální nitrooční čočky. Ty mohou využít lidé s aktivnějším životním stylem, pokud jim to jejich stav umožňuje.
Umělé čočky implantující do lidského oka
Nitrooční čočky se vyrábí z různých biokompatibilních materiálů. Všechny jsou vyvinuty tak, aby se přizpůsobily vnitřku oku trvale. Běžně se umělé čočky rozdělují do několika typů. Základní verze jsou plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Jedná se o monofokální čočky, které korigují pouze jednu oční vadu. Přes tuto čočku může člověk dobře vidět na dálku a špatně do blízka. Nebo je tento stav opačný. Proto se druhá oční vada koriguje za pomoci dioptrické pomůcky. Při operaci se používají výhradně ověřené čočky věhlasných značek. Ty splňují přísné standarty EU. Vysokou kvalitou se může pyšnit model AcrySof Natural od výrobce Alcon.
Existuje velká řada tzv. nadstandardní forem nitroočních čoček. Ty jsou zpoplatněny a nehradí je zdravotní pojišťovna. Do této kategorie patří multifokální čočky neboli víceohniskové. Přes tyto umělé čočky vidí člověk velmi ostře nejenom do dálky a na blízko, ale i na střední vzdálenosti. Osvědčil se zejména model Acrysof Restor. Oblíbený je také model SBL-3 Dual Optic od společnosti Lenstec.
Další možností je torická multifokální nitrooční čočka. Tento typ čočky je ideální pro korekci cylindrické oční vady. Při operacích se často používá model Tecnis.
U jiných typů operací lékaři do oka pacienta implantují vychytanější modely, jako je například akomodační čočka (Tetraflex HD), trifokální čočka (Zeiss Trifocal), refrakční mutlifokální čočka (ReZoom), bi-asférická nitrooční čočka Softec HD/HDY a mnoho dalších čoček různých předních značek.