Krvetvorba
Krvetvorba je tvorba krevních buněk. Jejich stálá obnova je zajištěna procesem krvetvorby, a po většinu našeho života vznikají tyto buňky kostní dřeni. Kmenové krevní buňky tedy v kostní dřeni vznikají a obývají ji a mají schopnost dávat vzniknout všem krevním elementům. Jedná se o buňky, které jsou schopné se neustále obnovovat.
Místa krvetvorby
Zcela první krevní buňky se tvoří již ve třech týdnech života zárodku v krevních shlucích a ve žloutkovém váčku mimo vlastní zárodek. Během dalšího vývoje se krvetvorba přesunuje do sleziny, jater a lymfatických uzlin. Nakonec se místem krvetvorby stává definitivně jen kostní dřeň.
Mezi miliardami krevních buněk existuje také malá skupina kmenových buněk, které jsou zásobárnou bílých a červených krvinek i krevních destiček. V odborné veřejnosti je již známo, že 1 litr krve dospělé osoby obsahuje něco kolem 6 miliard bílých krvinek a 5 bilionů červených krvinek a dennodenně se obnovuje asi 50 mililitrů krve.
Krev obsahuje tyto nejčastější složky:
- červené krvinky (erytrocyty)
- bílé krvinky (leukocyty) – T-buňky, B-buňky a makrofágy
- krevní destičky
Jak naše krev vzniká
V lidském těle se ročně vytvoří asi 18 litrů krve. Děje s to výkonem kmenových buněk, které mají obrovskou schopnost rozmnožovat se. Po rozdělení mateřské kmenové buňky je jedna dceřinná buňka úplně stejná jako buňka původní. Během procesu sebeobnovy se stane opět kmenovou buňkou.
A co se stane s druhou dceřinou buňkou? To je v podstatě samé jádro věci, tedy krvetvorby. Druhá dceřinná buňka, která vznikla dělením prvotní kmenové buňky se stane rodičem miliard krevních buněk. Tyto krevní buňky se čím dál více začínají podobat určitému typu krevní buňky. Cílem tohoto procesu je vznik konečného druhu krvinky.
Všechny krvinky v našem těle tedy mají jednu jedinou společnou mateřskou kmenovou buňku, která dává vznik bílým i červeným krvinkám.
K čemu krvinky a krevní destičky slouží?
1) Bílá krvinka neboli leukocyt je krevní buňka podílející se na na fungování imunitního systému. Bílé krvinky jsou schopné bojovat proti bakteriím, virům a dalším patogenům a vůbec proti všem cizím organismům v těle.
2) Červená krvinka neboli erytrocyt je nejběžnější krevní buňka. Červené krvinky se především podílejí na výměně kyslíku a oxidu uhličitého a kyslík přenášejí z plic do ostatních tělních tkání. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které se skládá z železité složky (Hemu), která váže právě kyslík a z bílkovinné složky (globinu).
3) Krevní destička čili trombocyt je bezjaderné tělísko. Má schopnost shlukovat se, čímž se podílí na procesu zástavy krvácení a srážení krve. Krevní destičky jsou stálou součástí krve a je jich cca 150–450 tisíc na mikrolitr.
Léčba poruch krvetvorby
Některé poruchy krvetvorby je možné léčit transplantací kostní dřeně, avšak nejdříve musí být zničeny nemocné kmenové buňky. Se zdravou kostní dření se pak dodají také nepoškozené krevní kmenové buňky, které nastartují opět od počátku proces tvorby krevních buněk. Tento velmi obtížný a náročný zákrok se provádí od roku 1968. Za zcela první transplantaci kostní dřeně získal profesor Thomas Nobelovu cenu.
Autor: Lenka Klabochová
