Koronaviry
Koronavirus (Coronavirus) je společný název čtyř rodů virů patřících do podčeledi Coronavirinae. Jedná se o jednovláknové RNA viry, které dostaly název podle jejich typického vzhledu ve tvaru sluneční koróny. Jsou velké přibližně 120 nanometrů a jejich genom má 30 tisíc bází. Je to nejvíce ze známých RNA virů s nesegmentovaným genomem.
Obvyklé lidské koronaviry
Obvyklé lidské koronaviry většinou vyvolávají lehké až středně těžké infekce horních cest dýchacích. Z člověka na člověka se přenáší kapénkově při kýchání a kašli, úzkým kontaktem s nemocným (podáním ruky, dotekem) nebo nepřímo při kontaktu s infikovanými předměty. Během života mohou lidé prodělat větší množství infekcí způsobených koronaviry.
Nejčastějšími příznaky onemocnění jsou rýma, kašel, bolest v krku a hlavy, horečka. Onemocnění trvá většinou krátkou dobu a během života jej prodělá většina lidí. Někdy mohou lidské koronaviry způsobit bronchitidu nebo zápal plic, a to především u lidí s oslabenou imunitou, u starších dospělých a dětí.
Další lidské koronaviry
Mezi další lidské koronaviry se řadí virus SARS, MERS a nově objevený koronavirus 2019-nCoV. Tyto koronaviry způsobovaly původně infekce u zvířat. MERS je respirační syndrom, který se poprvé objevil v Saúdské Arábii v roce 2012 a postupně se rozšířil i do jiných zemí. Mezi jeho projevy patří horečka, dušnost, kašel, zápal plic a bývá provázený vysokou úmrtností. SARS je těžký akutní respirační syndrom, který byl objeven v roce 2002. Provázely jej horečka, zimnice, bolesti těla, zápal plic, avšak od roku 2004 již u lidí nebyla zjištěna žádná nákaza.
Onemocnění
Zpočátku byly koronaviry známé pouze jako původci infekcí ptáků a savců. Šlo o jednotlivé druhy rodu Alphacoronavirus. Tyto druhy způsobovaly například infekce drůbeže a dalších ptáků, avšak také domácích zvířat (koček a psů) nebo skotu. Od 60. let 20. století se objevily také u lidí.
Přenos koronaviru
Koronavirus se přenáší z člověka na člověka úzkým kontaktem trvajícím delší dobu. Jde o tzv. kapénkovou infekci, která se přenáší vzduchem a nejčastěji postihuje sliznice dolních a horních dýchacích cest.
Diagnostika
Diagnostika se provádí na základě níže uvedených vyšetření:
- charakteristický klinický obraz
- anamnéza – údaje o cestování do rizikových oblastí
- průkaz ze vzorku z horních a dolních cest dýchacích a krevního séra
Jak se dá chránit?
Nutné je počínat si tak, jako při běžném respiračním onemocnění a jako v chřipkovém období:
- vyhýbat se všem, kteří jsou očividně nemocní
- dodržovat hygienická pravidla
- jestliže jsme v kontaktu s lidmi, kteří akutní respirační obtíže mají, pak používat třeba i dezinfekci
- nepobývat v místech s větším počtem lidí
- ti, kteří respiračním onemocněním trpí, by měli dodržovat základní pravidla respirační hygieny, tzn. při kašli a kýchání používat kapesníky (nejlépe jednorázové), při kýchání a kašlání si zakrývat ústa buď paží nebo rukávem, ale nikdy rukou!
Prevence
Proti koronavirům neexistuje žádné očkování. Riziko nákazy je možné snížit důkladným mytím rukou, vyhýbáním se dotykům nosu, úst nebo očí nemytými rukami, vyhýbáním se úzkému kontaktu s nemocnými. Riziko kapénkové nákazy se dá snížit používáním ochranných masek nebo respirátorů.
Léčba
Žádná léčba prozatím neexistuje. Většina infekcí obvyklými lidskými koronaviry samovolně odezní i bez léčby. Ve vážnějších případech je možná léčba symptomů (léčba bolesti, horečky apod.)
zdroj obrázku: wikipedia.org
