Jedovatí pavouci
V souvislosti se změnou klimatických podmínek dochází v přírodě také k migraci některých živočichů, jejichž rodným krajem jsou mnohem odlehlejší končiny. Tím poněkud nevítaným druhem jsou pavouci, kteří u spousty lidí doslova vzbuzují panickou hrůzu. Dle výzkumů bylo zjištěno, že ve světě existuje přibližně dvě stě druhů pavouků s nebezpečnými jedovými kusadly.
Jedovaté druhy způsobují otravu, při níž dochází k lehkým či vážnějším poškozením kůže anebo dokonce k navození klinické smrti. Na našem území se lze setkat s jedovatými pavouky, kterým vyhovuje velmi dobře naše klima. Tito živočichové začali osídlovat lokality, kde je nebylo možné ještě před nějakým časem zahlédnout. Invaze těchto živočichů trápí i okolní státy.
Jedovatí pavouci žijí zkrátka všude. Zahlédnout je lidé mohou nejenom na vesnicích, ale i ve velmi rušných městech. Tento druh osminohých členovců se pyšní jedovými žlázami, jež jsou umístěny především v bazálním článku speciální uzpůsobené končetiny, popřípadě až na místě zvaném prosoma. Jed pocházející z pavoučího orgánu je vskutku důležitý, neboť díky němu se nejednomu pavoukovi podaří efektivně a rychle usmrtit potenciální kořist.
Jedovatí pavouci na českém území, ve zbytku Evropy a na dalších kontinentech
Z jihovýchodní Evropy se k nám údajně dostal druh jedovatého pavouka. Tím je zápřednice jedovatá. Ta byla spatřena nejenom na území jižní Moravy, ale i v malebném kraji Českého středohoří či na určitých místech v půvabném Polabském kraji. Tento maximálně jeden a půl centimetrový živočich se dozajista vyskytuje i v dalších českých lokalitách. Upřednostňuje vyšší travnatý porost a právě tu si staví typická hnízda, v nich se pak většinu času zdržuje. Tento druh zápřednice se může uchylovat do zahrad a lidských příbytků, a proto jsou stále častější případy napadení. Někteří jedinci si například tohoto pavouka donesou na dece či mikině až domů. Mnoho lidí již s tímto tvorečkem mělo v minulosti co dočinění.
Tento druh zápřednice se uchyluje k útočnému manévru a následnému kousnutí v okamžiku, když vycítí nebezpečí. K tomu jej může člověk vyprovokovat, aniž by o tom věděl. Stačí, aby se jedinec napřáhl rukou, lehce ohnal nebo si otřel čelo hadříkem, na němž je přichycen tento pavouk a neštěstí je na světě. Kousnutí tímto druhem živočicha je bolestivé. Zasažené místo zarudne a oteče. Kůže v této oblasti nepříjemně svědí. Tento jev může přetrvat až několik dnů. Citlivější jedinci mohou potrápit zdravotní obtíže jako horkost kůže, dočasné lokální ochrnutí, horečka, bolest hlavy, malátnost, mírná až těžší forma nevolnosti.
Křižák pruhovaný je druh pavouka z čeledi křižakovitých, který u nás našel útočiště. Jeho původní domovinou je středomořské území. Tento tvoreček s výraznějším probarvením má zhruba dva centimetry a vyskytuje se po celém Česku. Nejčastěji ho mohou lidé potkat na loukách s vysokým porostem. Preferuje také stanoviště se sporadickou bylinnou vegetací. Nepohrdne však ani mokřejšími lokalitami. Tento druh se často objevuje i na zahradách, parcích, zahrádkách a i u zdi nejrůznějších stavení. Jde o živočicha, jenž je vybaven malými chelicery, jež nejsou schopny prorazit silnější lidskou kůži. Dodat lze také to, že tento jed mívá nižší koncentraci toxinu, a proto není pro lidského jedince nebezpečný. Nicméně malé děti by měly před tímto druhem pavouka být velmi na pozoru.
Stepník moravský je druh pavouka z čeledi stepníkovitých. Jak již jeho samotný název napovídá, rád se pohybuje na jižní Moravě. Největší výskyt tohoto živočicha byl sponzorován přímo v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Obzvláště potkat ho lze v přírodní lokalitě Podyjí. Dalším známým místem je i písčitý biotop u Hodonína. Tento pavouk pobývá i v dalších státech střední Evropy. Běžně dorůstá délky cca dvou centimetrů. Jed tohoto druhu pavouka způsobuje u člověka zvýšenou tělesnou teplotu, kterou doprovází samozřejmě rychlý srdeční tep. Tento stav přetrvává zhruba sto dvacet minut i poté člověka trápí intenzivnější bolest hlavy.
Pokoutník tmavý se řadí k typickému druhu z čeledi pokoutníkovitých. Jde o pavouka s delšími bytelnějšími nožkami. Ty mají rozpětí skoro deset centimetrů. Tento živočich se pohybuje v blízkosti lidského obydlí. Zvykl si osídlovat duté stromy, sklepy, kůlny, garáže, objekty určené k chovu hospodářských zvířat. Je schopen zalézt i do obytných částí. Jeho kousnutí může navodit bolestivější reakci. Jinak jeho jed má slabší úroveň. Pokud kousne, pak nemá potřebu vyplýtvat všechen jedový toxin. Obnovit tuto látku mu trvá nějaký čas, a proto se v řadě situaci raděj dá na úprk.
Křižák obecný je další druh z čeledi křižákovitých, jenž zdomácněl nejenom u nás, ale i v jiných evropských státech. Lze na něj narazit také v určitých lokalitách na americkém a asijském kontinentu. Je pro něj charakteristická jedinečná kresba v podobě zvlněné protáhle skvrnky. I když tento živočich oplývá jedem, tak se ho lidé nemusí obávat. Pavouk totiž nemá dostatečně silné kusadla na to, aby jimi prokousl lidskou kůži.
Stepník rudý spadá do kategorie nápaditě zbarvených pavouků. Jde o rod stepník. Tento druh obydluje vřesoviště, travnaté či lesostepní oblasti. Vyznačuje se poměrně silnými kusadly, jejž prokousnou i lidskou kůži. Pavoučí jed vyniká silnější toxicitou, a proto po něm lidé mohou mít obvykle korečku a bolest hlavy, popřípadě i rychlejší srdeční tep. Z lidského těla může tato forma otravy vyprchat až za několik hodin.
Snovačka jedovatá přezdívaná falešná černá vdova patří do skupiny jedovatých pavouků z čeledi snovačkovitých. Tito živočichové si oblíbili anglické povětří. Jed takového stvoření dokáže ohrozit lidský život. Člověk se po kousnutí tímto pavoukem necítí dobře a je mu hrozně nevolno. Jedinci vystoupne horečka a začne se třást. Jeho zdravotní stav se mění velmi rychle a infekce se rozšiřuje do celého těla. Vedle viditelných mokvavých boláků zasahuje tento jed i životně důležité orgány. Pokud se takto zasažená osoba dostane do rukou lékaře, má jistou naději na uzdravení. Bohužel zotavení po tomto kousnutí bývá zdlouhavé.
Vodouch stříbřitý je jeden z mála druhů, jenž se pohybuje nejen ve stojatých vodách, ale i v tůních, bažinatých a rybničných lokalitách. Ve většině případů lze jeho účinky srovnat s včelím bodnutím.
V Evropě žije sklípkánek černý, tarantule, slíďák tatarský a jiné druhy jedovatých pavouků. Na dalších kontinentech se pohybují druhy pavouků, jako je např. sklípkanec jedovatý, brazilský putovní pavouk, snovačka kalichová, snovačka hasseltova a sklípkan ozdobný.
První pomoc při pavoučím kousnutí
Pokud člověka kousnul běžných druh neškodného pavouka, pak reálně nejde o nic neobvyklého. Ve většině případů je to zkrátka banalita. Zasažené místo stačí vyčistit kouskem mýdla pod tekoucí vodou. Začervenalé místo se doporučuje zklidnit studeným zábalem. Tento způsob je výtečný i na splasknutí otoku. Lidé mohou využít také pořádně vychlazený studený gelový obklad nebo sáček mražené zeleniny. V případě že je zasažená oblast v některé z horních nebo dolních končetin, pak se doporučuje ji zdvihnout. Tento pohyb vede jednoduše ke zmírnění nejen edému, nýbrž i zánětlivých projevů. Na bolest jsou perfektní tablety s účinnou tlumící složkou. Člověk by měl svůj stav bedlivě sledovat zhruba dvacet čtyři hodin. Pokud by u něj došlo k rapidnímu zhoršení, pak by měl vyhledat odbornou pomoc. To se týká zejména situace, při které má člověk potíže s dýcháním, nepříjemný pocit na omdlení či svalové křeče. U takového jedince se mohou objevit léze, nevolnost i ostatní příznaky.
Kousne-li člověka jedovatý druh pavouku, měl by se ihned obrátit na lékaře. Nejlépe bude, když se jedinec dopraví do nemocnice. Předtím však by měl provést nezbytnou desinfekci zasaženého místa. Kůže by se měla ledovat. Pro stanovení diagnózy se lékařům může hodit i inkriminovaný druh pavouka a to ať již v živé anebo mrtvé podobě. Ten lze odchytnout do sklenice či nějaké uzavíratelného sáčku. Vůči jedu jistých druhů pavouků se v cizině vyrábí široká škála antisér.
