Jedovatí měkkýši - homolice
Mořské vody nabízí širokou škálu vyžití od vodního lyžování, jízdy na vodním skútru, motorovém člunu, jachtingu, raftingu přes surfing, windsurfing a kitesurfing až po skoky z vysoké skály do vody, plavání, potápění a šnorchlování. Toto prostředí nepřináší jenom radostné zážitky, ale umí nás nepříjemně překvapit. Tyto nemilé události vznikají ve většině případů z neznalosti zdejších vod, které sebou přináší řadu úskalí a nebezpečí. Jednou takovou hrozbou jsou homolice.
Otravy způsobené nebezpečnými měkkýši
Tito živočichové z čeledi homolicovitých lze ve své podstatě pokládat za jistý druh mořských plžů, který žije zpravidla v teplejším oceánském klimatu. Jde zejména o vody tropického a subtropického pásu. Nebezpečné druhy homolic se právě vyskytují v jihozápadních vodách Tichého oceánu. Zatím odborníkům se podařilo popsat několik stovek druhů, každý rokem jsou objeveny další tvorečkové z rodu Conus. Nicméně člověka ohrožuje jenom pár druhů. Ty způsobují většinou těžší formy otrav. Jde například o svalovou paralýzu. Mezi hlavní příznaky otravy se řadí také lokální bolest, zarudnutí poraněného místa, zvracení, zvýšena teplota a dráždivý tračník. Při vážnějších intoxikacích pak nastupuje zástava dechu při obrně hlavního dýchacího svalu. Dochází k náhlému úmrtí.
Homolice disponují speciálními silnostěnnými schránkami nápadně se podobající kuželovitému tvaru. Tyto unikátní ulity mají pozoruhodné povrchové zabarvení, které se liší od jinak nevídaných druhů mořských živočichů. Tito draví tvorečkové jsou velicí i několik centimetrů. Mezi nimi se najdou exempláře dorůstající až přes dvacet centimetrů. Tělo homolic je rozčleněno na hlavu, nohu a útrobní vak, jež je důmyslně ukryt v nádherné tvarované a probarvené ulitě.
U těchto stvoření lze vyzdvihnout také jejich osobitý jedový orgán, jehož součástí je unikátně řešené zatažitelné chapadlo a zoubky, jejich primární funkcí je aktivní lov. Specializovaně vyvinuté zuby prakticky fungují jako jakási lovecká zbraň, která dokáže vpravovat do těla oběti toxin. Tento jed začíná působit velmi rychle a účinně. Jedná se o naprosto jedinečné biologické formy látek, k nejznámějším z nich se řadí conotoxiny.
V případech kdy člověka bodne homolice a začnou se u něj projevovat první příznaky, je na místě, aby člověk vyhledal lékařskou pomoc. Zde dostane analgetika. Ty mu pomohou od bolesti a dostatečně znecitliví zasažené místo. Při zástavě dechu je pacient připojen na dýchací přístroj.
Druhy jedovatých homolic
Do skupiny jedovatých mořských živočichů z třídy plžů patří homolice mapová. Ta upřednostňuje mělký vlnitý oceán, jako je například Indopacifická oblast. Její domovem je i Filipínské moře. Tento živočich dosahuje velikosti zhruba pěti centimetrů. Najdou se však exempláře měřící až patnáct centimetrů. Jeho jed je považován za hodně silný, neboť dokáže do několika málo hodin navodit smrt. Na tuto otravu nebyla doposud objevena žádná protilátka. Příznaky otravy vymizejí zhruba do jednoho dne. To se týká pouze případů, kdy se člověk podrobuje léčebné terapii.
Homolice síťkovaná je další druh jedovaté homolice, jenž vyhledává hlubiny moře od dvou až padesáti metrů. Žije v několika lokalitách např. kolem Filipín, Mozambiku, Indie atd. Jde o tvorečka se čtyřmi centimetry. V moři se pohybují i větší jedinci. Tento mořský živočich obvykle stojí za těžkou intoxikací. Jeho jed je zatím pro vědce velký oříšek.
Homolice tulipánová pobývá v mořské hloubce zhruba jednoho až deseti metrů. Jejím obvyklým stanovištěm jsou vody u Šalamounových ostrovů, Filipín, Somálska a mnoha dalších. Tento tvor může dosahovat maximálně osm centimetrů a jeho večeří se stávají rybky. Pokud se s touto homolicí člověk střetne, pak se nevyhne vážnějším obtížím.
Jedovatá je i homolice knížecí se svými čtrnácti centimetry. Ta žije převážně v mořské hloubce kolem třiceti metrů.
Toxické účinky má také homolice proměnlivá, homolice žíhaná, homolice mramorová a homolice korunová.
